Cemetary drive 2

29. prosince 2008 v 21:24 | petí |  Cemetary drive
mám neskutečnou chuť psát :) takže do toho...drahá Unknown lady, na tuhle otázku ti neodpovím, promiň, ale tuhle story chci trochu zahalit do tajemství :)

Přemýšlím, jestli si vzít kabát...je tam zima? nebo se obejdu bez kabátu? Nechám kabát doma, akorát by to byla přítěž. Doufám, že Frank tam dneska bude. Nevím, že mě nenapadlo si mu říct o číslo. Ale tak něják jsme měl prostě pocit, ža tam bude. Možná, že už tam čeká...Naposled jsem si prohrábl vlasy a podíval se do zrcadla. Ujde to. No...včera mi toho o sobě Frank moc neřekl...byl tak tajemnej...záhadnej...a to mě ještě víc přitahuje.
Prošel jsem hřbitovní bránou a zahnul doleva. Tak jako včera. Siluetu, co tam stála jsem okamžitě poznal. A to co drží v ruce...je to snad pugét bílých růží?
"Květina pro mýho prince." podal mi růže místo pozdravu.
"Děkuju..." dal jsem mu rozpačitě pusu na tvář..."nic takovýho jsem nečekal." Vrhnul jsem se něj, babych ho políbil. Tolik jsem se těšil! Ale on...uhnul...nic jsemneřekl a on jen propletl své prsty mezi mé. Ruku v ruce jsme kráčeli tím nádherným místem.
"Kolik ti vlastně je?" začal jsem se vyptávat.
"dejme tomu 19." usmál se.
"Dejme tomu?" Dejme tomu? To jako neví, kolik mu je?
"No...toho si nevšímej...používám často slova "jako" "dejme tomu" "zhruba"..." povídal kldině. Má nádhernej hlas.
"Aha...a...kde bydlíš? Jéé a já vlastně nemám ani telefoní číslo..." zasmál jsem se "já se tak ptám...ale včera jsi mi o sobě skoro nic neřekl..." obhajoval jsem se a s jiskřičkama v očích sledoval jakou odpověď vyloudí jeho krásná ústa.
"Kde bydlím? Nemám trvalé bydliště...atelefoní číslo? K čemu telefoní číslo? Víš, kde mě hledat. mobil je jen moderní a zbytečnou vymožeností."
"No..wow...jseš tak zajmavej...ale to se budem pořád scházet na hřbitově...?"
"Tobě se tu nelíbí?" zastavil se a zaíval se mi do očí. Konečně mě jemně políbil. Jen tak jemně. Hned se odtáhl.
"Líbí. S tebou se mi tumco líbí. Ale je spoustu jiných krásných míst a způsobů jak si užít vzájemnou přítomnost." zasmál jsem se tentokrát ďábelsky. Bylo to tak vzrušující, stát tu s ním, o to víc, že bránil tomu, aby došlo na víc než jen na krátký a jemný polibek.
Prošli jsme, stále se držíce za ruce, křížem krážem snad celý rozsáhlý hřbitov. Povídal jsem zase spíš já. I když něco málo jsem se dozvěděl. Je tak nádhernej a dokonalej. Zejtra se tu sejdeme zase. Nedomluvili jsme se, ale prostě to vyplynulo. Pohled na bílé růže ve váze dokonale doplňoval můj pocit blaha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LaDy_ZuzLicKa <3 LaDy_ZuzLicKa <3 | Web | 29. prosince 2008 v 21:30 | Reagovat

ahoj som v SOND..prosim ta mohla by si za mna hlasnut na http://allyrebel.blog.cz/0812/1-kolo-sondesing  som tam ako LaDy_ZuzLicKa <3 ..dakujem...ps sry ze to pisem sem ale nenasla som rubriku na reklamy..

2 DeeTee DeeTee | Web | 30. prosince 2008 v 20:20 | Reagovat

Frankusik je taky milucky xD (ale asi po msrti, hm? )

pokracko, plllls...

3 Unknown LaDy Unknown LaDy | Web | 30. prosince 2008 v 21:12 | Reagovat

teraz mám ešte väčšie podozrenie....ale furt mi tak vrtá v hlave že čo ak to bude predsa len inak...prosím pokračovanie...a ešte inšpirovala si ma tou poviedkou možno zo seba i ja dačo vypotím x}

4 fallen angel fallen angel | Web | 2. ledna 2009 v 16:13 | Reagovat

on mě příjde nějakej divnej ten Frank xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama