Květen 2010

Pro free punkera a romantickýho filosofa...

16. května 2010 v 17:00 | petí
Chci si navždy uchovat vzpomínku
na ty kýčovitý umělohmotný růže na chodbě
a tvoje pobavený chichotání,
když ze sebe s nadsázkou vypouštím tuny naivností

Jak zátka, co nemouhoucně spadla do láhve šampaňskýho
místo aby vyletěla radostně ven...
A ty jedinej máš dostatečně dlouhý prsty,
abys mě zachránil před utonutím v beznaději

Chybíš mi jak světlo sfouknutý svíčky,
když se mi ještě nechce spát
//Nebo spíš stokrát víc//


Odpouštíš...?

*

Nestydatě s Tebou hřeším na dně svejch myšlenek
//pořád mám oba střevíčky a čistej štít//

Lesk náhrdelníku z falešnejch perel se nevyrovná záři jisker v jejich očích,
kterejch si všiml ten nesprávnej.
Na načančanym plese,
co voní novotou
zmateně škobrtá
na vysokejch podpatkách
//Máma ji varovala//
pak padá, padá...
na špinavou zem.

Všichni na ni shlížejí

Kromě vysokýho prince,
s kterým při stmívání chodila na třešně do sadů
a kterýho měli král s královnou tak rádi

Už není nevinnou princeznou,
třešně vyměnila za zakázaný ovoce
a otrhanýmu zahradníkovi vrací nezaslouženou korunku.

Protože ocelovou touhu neukojíš bezvýznamným usměvem a nezabiješ otazníkem vyslaným ze svědomí.

*

Chci bejt princezna. Pořád. Nevinná, sladká, neznalá, naivní, mladá...Do královny bduu muset ještě hodně dospět avystřízlivět....

*

Píše básničky a prózu, hraje divadlo, poslouhá punk, je to bad boy, praštěnej, vysmátej, s krásnejma dlouhejma vlasama, dokonalejma rysama v objičeji, perfektním smyslem pro humor a moc šikovnej, co se týče oblasti fyzickýho kontaktu. Hodnej, snad upřímnej, jinej, alternativní. Od 14 jsem chtěla chodit s punkerem...
Ale přesto všechno není lepší než Tomáš

*

Jedná se vážně o nejkrásnějšího kluka, s kterym jsem kdy něco měla. Strašně mě přitahuje. Fakt šíleně. Ale to není hlavní.

*
Přemejšlim, jestli toho lituju...Vlastně mě to zase trochu posunulo dál...tenhle tejden byl jak jinej svět...zkusila jsem něco novýho, neznámýho....docela se mi to i líbilo...těch deset dní bylo krásnejch, perfektních.
Ale on potřebuje svobodu. A já Toma.
Děkuju za vanilkovou zmrzlinu, redispero, nádherný odpoledne, hlášky, shození mýho taťky, polibky, novou zkušenost, fakt, že už nikdy nechci bejt nevěrná a že jsem si díky Tobě uvědomila, že Tom je ten nejlepší kluk,k terýho jsem potkala.

*

Nevím, jak to teď dopadne....vrátí se ke mě?



Prosím....



Ale jestli to neuděláš, pochopím to...a zvládnu to....

trju
obrázek  moc s ščlánkem nesouvisí. prostě mám jen ráda fridu kahlo =)

Neumím dávat názvy ani "poezii" ani článkům. Nobody´s perfect...

15. května 2010 v 21:49 | petí
Zbožňuju ji. Naprosto bestiálně moc. Nejenže dělá jakože se nic nestalo...ona mi pomáhá, radí, drží mě nad vodou, utěšuje a já nevím, co všechno.
Totálně se ztrácím a nechápu události posledních dní.
Na světě je hodně nepsravedlnosti. Dokonce se dá souhlasit možná i s tím názorem, že nespravedlnost světu vládne. A jedna z těch nespravedlností světa je, že mám po tom, co se stalo, takový štěstí...
Ona se na mě nevykašlala, chápete? Nejenže se mě nesnaží zničit....z ní je opět moje kamarádka! pořád tomu nemůžu uvěřit....jsem za to neuvěřitelně ráda. Když mě v úterý zastavila na chodbě, že půjdem pít, ..... holky ze mě měly slušnou prdel. Lítala jsem po tídě, všechny objímala a křičela jakýsi radostný výkřiky....byla jsem jak zhulená štěstím....protože ona je jak moje starší dvojče, starší já, budoucnost..? Člověk, co kvůli mě vstával po pařbě v šest, abych neměla doma průser, co mi předpovídá, jak budu za dva roky trochu zoufalá a hodně marná, co mi píše víc než jakejkoliv chlap, co mě zve na grilovačku ke svý nejlepší kamarádky, přestože ta mě naprosto nenávidí xD (a vůbec to tý její kamarádce nevyčítám =) )
Dokonce jsem kvůli ní brečela víc než kvůli jako to říct...prostě jemu...tomu druhýmu, kterýho jsem zradila...přestože by asi většina lidí očekávalo opak...možná to bude způsobený ******...možná ne...nevím.
A plácám tu hrozný blbosti...já jen prostě jsem se chtěla někde vypsat z toho, jak nehorázně jí mám ráda. Po tom všem ještě mnohem víc než předtím. Protože takhle by se asi nezachoval každej....

I saw him...

11. května 2010 v 21:09 | petí
Dneska jsem ho potkala....toho, kterej byl ještě před týdnem můj přítel...
ruku v ruce s ******...
ten výraz plnej rozčílení, zklamání, nepříjemnýho překvapení a vy vedení z míry...ten nezapomenu...

Nesnáším animáky. Ale série Simpsonů mi proměnila život naruby.

9. května 2010 v 12:31 | petí
Tak jsem teda jela do náchoda. Děsně umělecká akce na dvě noci. Hm.

"Přestaneme s tím. A já budu dělat herce, hrát, že mě vůbec nezajímáš přes ty tvý oči a to, jak skvěle líbáš."
Hm. Nejseš moc dobrej herec. A já taky ne.
Všechno je v háji. (V dža...jak by řekla ona....i když v tomhle případě by se asi vykašlala na to, že vulgarismy se nenosej a použila ostřejší výraz)
Je to neuvěřitelný. Jediný selhání. Pár vteřin. Totálně se mi převrátil život. Během momentu jsem ublížila dvoum lidem, který patřili k mým nejmilovanějším.
On je v prdeli, ona mě nenávidí a pro naše jsem gymplácká štětka.
Takhle jsem to nechtěla....jediný,co jsem chtěla byl... *****
Z nejšťastnějšího roku mýho života jsem rychle spadla na zem, do období, který možná bude tím nejhorším.
Bojím se i toho, jak se na mě udou dívat ostatní. Budou se na mě souškoláci a vůbec Trutnováci dívat skrz prsty? Možná to zní povrchně....ale i to mě docela sere...a přiznejme si - pro každýho je důležitý, jakou má vizitku, pověst, co si o něm lidi myslí. I když to není na prvních příčkách životních hodnot (alespoň pro mě ne).
Díky bohu, že mám lidi, co mě držej nad vodou. V takových chvílích se ukazuje, kdo je přítel... (ne že by mě někdo z přátel zklamal...jedinej, kdo zklamal jsem byla já)
Ne nelituju se...nebo možná jo...musela jsem se někam vypsat.
Sorry, nobody´s perfect...

Bez názvu

2. května 2010 v 20:22 | petí
Poloprázdná?
Polopná?
Hořkosladká...
Stará-mladá!
Láska je každopádně sklenička vína

Dopiješ do dna?!

r